Škola, která rostla s obcí: příběh českého školství v Bystřanech Rok 1945 nebyl jen rokem návratu svobody. Byl také rokem, kdy se v Bystřanech znovu začal rodit společenský a kulturní život — a v jeho samém středu stála škola. Škola jako místo, kde se setkávaly děti starousedlíků i nově příchozích, kde se ohřívaly naděje na…
1947 – vražda v Bystřanech i boj o vodu Rok 1947 měl být rokem obnovy. Vstupovalo se do prvního roku památného dvouletého plánu, který měl zacelit škody po válce a postavit republiku znovu na nohy. V Bystřanech se o něm mluvilo na veřejných schůzích, lidé byli „důkladně seznámeni“ s úkoly i cíli – všechno mělo…
1946 – Rok, kdy se začalo znovu – a kdy tekla voda jen někdy Obec v pohybu po válce Rok 1946 byl v Bystřanech rokem pohybu. Lidé přicházeli i odcházeli, domy se znovu plnily životem a obec se teprve učila fungovat v míru. Odsun německého obyvatelstva, příchod osídlenců z Čech, Moravy i Slovenska a neustálé…
Květen 1945: Jaro svobody a první kroky k obnově Květen roku 1945 byl pro naši zemi – a pro Bystřany stejně tak – časem, kdy se svět měnil přímo před očima. Do popředí vystupovala směsice vůní a obrazů, které se do paměti lidí zapsaly navždy: rozkvetlé ovocné stromy, květy zastrčené za hlavně tanků, vlající prapory…
Den, kdy se v Bystřanech znovu rozsvítilo světlo (1945) Na konci dubna 1945 už bylo jasné, že válka se blíží ke svému konci. Celé pohraničí se zaplnilo ustupující německou armádou, která se stahovala ze všech bojišť. Silnice lemovaly vojenské vozy naložené zbraněmi, municí a materiálem. I ty nejmenší cesty a louky se proměnily v provizorní…
Roky okupace a odvahy (1938 – 1945) Dne 10. října 1938 vstoupilo do Bystřan hitlerovské vojsko. V čele pochodoval Freikorps – jednotky složené z dezertérů, kteří dříve tajně opustili Československo a teď se vraceli jako samozvaní „osvoboditelé“. Hudba hrála, domy byly ověšeny prapory s hákovým křížem a místní nacisté je vítali s fanatickým nadšením. Ačkoliv…
Na začátku třicátých let se v Bystřanech žilo poklidně.
Češi i Němci pracovali, zdravili se přes plot a věřili, že klid vydrží.
Jenže časem začaly v ulicích pochodovat kolony s novými prapory a nenávistnými hesly.
Rozbitá okna, poškozený majetek a strach se staly součástí života i tady, u nás.
Když přišel rok 1938, všechno se zlomilo. Polovina českých rodin musela odejít, některé s ručním vozíkem, jiné třeba na starém hasičském autě. A po nich zůstalo jen ticho…