
Stojí tam znovu. Na svém místě, na žulovém podstavci s nápisem PRAVDA VÍTĚZÍ, v Máchových sadech v Bystřanech. Busta T. G. Masaryka — prezidenta Osvoboditele — je zpátky tam, kam patří. A když člověk zná celý příběh, který za tím stojí, je ten pohled o to silnější.
Začalo to sbírkou
Bylo to těsně po válce. Bystřany, jako mnoho jiných obcí, chtěly vzdát hold zakladateli republiky. V roce 1946 se rozjela sbírka — a lidé dávali ochotně. Hasiči přispěli tisícem korun, závodní rada firmy bratří Grohmannů dalším tisícem. Výtěžky ze silvestrovských a mikulášských zábav, příspěvky od místních firem i jednotlivců — vše šlo na jeden cíl.
Výbor pracoval čile, jak sám poznamenal v dobovém dokumentu, a do července 1948 byl pomník hotový. Bronzovou bustu — 60 cm vysokou, osazenou na podstavci z blatenské žuly — zhotovil akademický sochař Břetislav Benda z Prahy. Celkový náklad dosáhl 100 000 Kčs, přičemž plných 80 % pocházelo výhradně z dobrovolných darů občanů, přilehlých osad, průmyslových závodů a spolků. Sadové úpravy provedli Bystřanští brigádnicky a zdarma.
Slavnostní odhalení bylo původně naplánováno na 18. července, ale kvůli žňovým pracím se přesunulo na symbolické 28. října 1948 — na třicáté výročí vzniku republiky.




Pak přišla tma
Nastoupil komunistický režim a busta zmizela. Kdy přesně — to kroniky mlčí. Ale chybět začala brzy.
V dubnu 1969, v době doznívajícího Pražského jara, se v Bystřanech něco pohnulo. Skupina odvážných občanů sepsala petici a doručila ji Radě MNV. Stálo v ní:
„Podepsaní občané žádají radu MNV, aby busta presidenta Osvoboditele TGM byla opětně na důstojném místě instalována. Tím nejlépe naše obec vyjádří svou vděčnost u příležitosti 50. výročí vzniku samostatného Československa. Připomínáme, že jsme ochotni za úhradu vzniklých nákladů provésti sbírku a na úpravu terénu provedeme bezplatnými brigádami!“
Pod tímto textem jsou desítky podpisů. Jména bystřanských sousedů, kteří se — v době, kdy to nebylo bez rizika — nebáli říct nahlas: chceme ho zpátky.
Tehdy to nevyšlo. Normalizace zavřela tuto kapitolu na dalších dvacet let…


Návrat ke svobodě
28. října 1990 — přesně čtyřicet dva let po prvním odhalení — se Máchovy sady zaplnily lidmi. Sociální demokracie a Občanské fórum v Bystřanech zorganizovaly slavnostní znovuodhalení busty. Hrála dechová hudba Doubravanka, pronesly se slavnostní projevy, mládež zápolila o Bystřanský putovní pohár T. G. Masaryka. Park byl předán do péče Junákům.

V pozvánce na slavnost stálo jednoduše a jasně: busta se vrací „po letech totalitní nadvlády“ na své historické místo.




A dnes?
Příběh ale neskončil ani v roce 1990. V dalších letech busta opakovaně trpěla rukou vandalů, až musela být přesunuta do bezpečí obecního úřadu — a v Máchových sadech zůstal jen prázdný podstavec.
Až teď, v roce 2026, se pan president vrátil definitivně. Zpátky na své místo. Zpátky k nápisu PRAVDA VÍTĚZÍ.
Někdy to trvá skoro osmdesát let. Ale pravda — jak bývá — nakonec vyhraje.

Střípky z Bystřanské kroniky | text vznikl na základě archivních dokumentů obce Bystřany
