1946 – Rok, kdy se začalo znovu – a kdy tekla voda jen někdy

Obec v pohybu po válce

Rok 1946 byl v Bystřanech rokem pohybu. Lidé přicházeli i odcházeli, domy se znovu plnily životem a obec se teprve učila fungovat v míru. Odsun německého obyvatelstva, příchod osídlenců z Čech, Moravy i Slovenska a neustálé změny ve složení obyvatel dávaly vzniknout zcela nové tváři obce.

První poválečné demokratické volby

Právě tento vývoj umožnil na jaře roku 1946 uskutečnit řádné demokratické volby. Dne 17. února se obyvatelé Bystřan vydali k urnám – volilo se ve třech volebních místnostech: v budově MNV, v restauraci Praha a v restauraci Apollo v Proseticích. K volbám přišlo 1 270 voličů.

Vznik místního národního výboru

Vznikl třicetičlenný místní národní výbor, v němž byli zastoupeni komunisté, sociální demokraté, národní socialisté i lidovci. Předsedou MNV byl zvolen Bedřich Brix, dílovedoucí firmy Grohmann, jeho zástupci se stali učitel Antonín Baláš a architekt Karel Pech.

Obec na papíře a obec ve skutečnosti

Zřídily se desítky komisí – od bezpečnostní přes stavební, bytovou a vyživovací až po kulturní. Obec se snažila pokrýt všechny oblasti života. Jenže papír snese hodně – skutečný život byl mnohem tvrdší.

Voda jako každodenní problém

Bystřany se v roce 1946 potýkaly s akutním nedostatkem vody. Místní zdroje nestačily a obec byla odkázána na dodávky z Teplic. Jen za poslední čtvrtletí roku zaplatila více než 55 000 korun.
Poškozené potrubí způsobovalo úniky vody a škody šly do desítek tisíc korun. A když přišla krutá zima, zamrzající potrubí přineslo další poruchy – voda netekla pravidelně a v některých částech obce vůbec.

Když zhasínalo světlo

Ani elektřina nebyla samozřejmostí. Zastaralá a poškozená síť přiváděla obec k častým výpadkům proudu. Nakonec byla obec nucena pronajmout elektrickou síť městu Teplice, které ji opravilo a dodávalo proud – ovšem za cenu ztráty významné části obecních příjmů.

Práce, průmysl a obživa

A přesto – navzdory mrazu, nedostatku vody i světla – život v Bystřanech neustrnul. Obec byla silně průmyslová. Grohmannova továrna zaměstnávala 450 lidí, další stovky pracovaly v dolech, mlýnech, továrnách, na dráze i ve velkostatcích.

Ovocná obec a národní směna

Zemědělství se opíralo o tisíce ovocných stromů – jabloně, hrušně, švestky i meruňky pokrývaly obec jako zahradu. Na podzim proběhla první národní směna – stovky lidí se zapojily do sklizně cukrovky.

Kulturní a společenské nadechnutí

Rok 1946 byl zároveň rokem kulturního a společenského nadechnutí. Vznikl dětský útulek pro děti zaměstnaných matek, otevřela se lidová knihovna, založen byl dramatický ochotnický spolek Josef Kajetán Tyl, který už v červnu sehrál Čapkovu hru R.U.R.

Spolky, mládež a školní budoucnost

V obci působily sportovní kluby, hasiči, baráčníci i mládežnické organizace. Zakládaly se fondy, sbíraly se peníze na novou školu a rodiče se sdružovali kolem výuky svých dětí.

Rok hledání rovnováhy

Bystřany zkrátka byly v pohybu – neklidné, rozpracované, hledající rovnováhu.

Závěr roku 1946

Rok 1946 tak končí symbolicky: tuhou zimou a nedostatkem vody, ale také vírou, že i přes všechny potíže má smysl budovat obec znovu – společně.