
Na půdě obecního úřadu ležel svazek, o kterém nikdo nevěděl. Na titulní straně je obrysovým písmem narýsováno „ROK 1980“. Pod tím stojí poznámka, že Rada MNV pověřila od 1. dubna 1981 vedením kroniky Bohumila Šnajdra, důchodce z Bystřan. Na dvaceti čtyřech stranách pak úhledným rukopisem zachytil celý jeden rok. Zápis podepsal datem 31. prosince 1980.
Byl to rok, kdy svět sledoval olympijské hry v Moskvě, které část západních zemí bojkotovala. Československo žilo spartakiádou. Do statistik se tehdy přepočítávalo skoro všechno, od brigádnických hodin po kilogramy králičího masa. Kronikář tento svět zapisoval jeho vlastním jazykem. Mezi řádky oficiálních formulací ale nechal i to, co se nepovedlo.
Obec, která se rozkopala
Pan Šnajdr hned na začátku přiznává, že se rok 1980 v obci vyznačoval „neobvyklým stavebním ruchem a přechodným výrazným zhoršením životního prostředí“.
Severní částí katastru se táhl přívodní řad vodovodu Teplice – Ústí s potrubím o průměru 700 milimetrů. Pro stavbu byl zabrán pás zemědělské půdy široký 20 metrů a dlouhý asi 4 kilometry. Zemědělcům se vrátil až na jaře 1981. Zároveň začala stavba nové silnice Teplice – Ústí. Kvůli ní bylo vykoupeno a zbořeno 15 rodinných domů v Nových Dvorech a Nechvalicích a jejich obyvatelé se přestěhovali do Unčína. Kronikář to uvádí jako vysvětlení, proč při sčítání lidu k 1. listopadu 1980 klesl počet obyvatel. Obec tehdy měla 1 984 obyvatel, z toho 1 416 v samotných Bystřanech.
Ke všemu se přidal prach, bláto a rozbité vozovky. Oprava povrchů musela počkat, až bude dokončena rekonstrukce vodovodu a kanalizace. To se ale v Bystřanech na rozdíl od Světic zajistit nepodařilo.
Pamatujete si ještě domy v Nových Dvorech a Nechvalicích, které musely ustoupit silnici?

Školka za třináct tisíc hodin
Hlavním úkolem národního výboru byla nová mateřská škola. Stavělo se v letech 1978 až 1980 a stavba stála téměř pět milionů korun. Občané na ni v akci Z odpracovali 13 468 brigádnických hodin zdarma. Brigádníci přicházeli i ze spolků: chovatelé, požárníci z Úpořin i fotbalisté.
Potřeba byla velká. Stará školka měla místo pro 60 dětí. Elektrotechnické závody, největší podnik v obci, proto musely předškolní děti svých zaměstnanců vozit každý den do Bořislavi. Nová budova měla pojmout 120 dětí a podle kronikáře uspokojit „všechny zájemce jak z Bystřan, tak i z místních závodů“.

Zvadlá zelenina a šest bytů
Kronika není jen přehledem úspěchů. V kapitole nazvané Péče o člověka si kronikář všímá „malého výběru a nízké kvality zeleniny, která je zvadlá a nevzhledná“. Občané nebyli spokojeni s bramborami a chleba i housky byly podle zápisu méně kvalitní. U restaurace Praha doporučuje uvažovat o generální opravě.
Bytů byl stálý nedostatek. Za celý rok se v obci přidělilo šest. Další čtyři nebylo možné přidělit kvůli vadné elektroinstalaci. Kronikář jen věcně poznamená, že místní rozhlas „trpí častou poruchovostí“ a že vesnická organizace SSM „docela zanikla“.
Zahrádky na neplodných stráních
Uprostřed čísel a tabulek je jedna pasáž, která se čte jinak:
„S radostí můžeme pozorovat, jak z neplodných strání, úhorových a nepřístupných polí a ploch vznikají krásné zahrádky, které hýří květy a ovocnými stromky plnými ovoce.“
Hned v další větě kronikář připomíná, že půdu dobré bonity zabírají investorské organizace. Proto můžeme být podle něj vděčni všem malým držitelům zahrádek. Soupis k 1. září 1980 napočítal v soukromých zahradách obce 11 274 ovocných stromů, z toho přes sedm tisíc jabloní. V chlévcích a kurnících žilo 1 104 slepic. Sedm včelařů se staralo o 51 včelstev a každý měl povinnost odevzdat 4 kilogramy medu po 25 korunách.
Máte doma ještě jabloň, kterou sázeli rodiče nebo prarodiče?

Dvakrát denně u teploměru
Počasí v obci soustavně sledovala učitelka v důchodu a bývalá kronikářka. Zapisovala dvakrát denně, ráno mezi šestou a sedmou a odpoledne kolem druhé. Díky ní víme, že nejsilnější mráz roku přišel 28. ledna s −12 °C. V polovině dubna bylo nečekaně přes dvacet stupňů a nejteplejší byly 14. a 16. června s +29 °C. Den po nich, 17. června, se přes Bystřany přehnala silnější bouře.
Bystřany na Strahově i v pražském metru
Rok 1980 byl rokem spartakiády. Ve škole nacvičovalo 21 mladších a 23 starších dívek, dvě z nich cvičily na celostátní spartakiádě v Praze. Ze Sokola vystoupilo v Praze šest členů.
Bystřany se do hlavního města dostaly i jinak. Elektrotechnické závody vyráběly rozváděče nízkého napětí, mimo jiné pro jaderné elektrárny, metro a Palác kultury. Ze zdejší provozovny Vzduchotechnických závodů, kde ze 82 zaměstnanců tvořily 65 procent ženy, odcházely filtrační vložky do metra, do budovaného Paláce kultury a do operačních sálů nemocnic. Podlahová krytina Linol z provozu v Úpořinách mířila z větší části na export do Jugoslávie.

Rok, který čekal na dokončení
Kronikář v závěru zápisu nepředstírá, že je hotovo. Píše, že ke zlepšení životního prostředí dojde „až po dokončení většiny těchto staveb, výměně vodovodního řádu a nové úpravě povrchu vozovek a chodníků“.
Rok 1980 tak v kronice zůstal jako rok rozkopaných cest, nové školky a zahrádek na stráních, které si lidé vzali za své. Svazek z půdy ho vrátil do paměti obce. Pokud si tu dobu pamatujete, ať už lešení u školky, brigády, nebo spartakiádní nácvik, podělte se s námi o své vzpomínky.
Ilustrační fotografie v tomto článku jsou vytvořeny pomocí umělé inteligence jako vizuální doplněk historického vyprávění.
