
Rok 1971 v Bystřanech nebyl tichý ani nenápadný. Naopak. Byl to rok plný práce, plánů, sporů i nadějí. Rok, kdy se stavělo, opravovalo, rozhodovalo – a zároveň řešily úplně obyčejné starosti každodenního života. Na jedné straně ambice a rozvoj. Na druhé voda, která neteče, mládež bez zázemí nebo sousedské neshody.
A někde mezi tím lidé.
Obec, která roste – a přesto zůstává „zemědělská“
Bystřany mají v té době přes dva tisíce obyvatel a na první pohled se mění. V kronice se ale stále vedou jako zemědělská obec – přestože už na jejím území funguje hned pět průmyslových závodů: Elektrotechnické závody (ETZ), prádelna Renotex, Vzduchotechnické závody, DECHTOCHEMA a nově také provozovna družstva Mechanika.
Mnoho místních v těchto podnicích pracuje. Přesto jejich vliv na samotný život obce zůstává překvapivě malý. O jejich fungování se téměř nic neví. Jako by existovaly vedle obce, ne s ní.

Staví se. Opravuje. Brigádničí.
Rok 1971 je rokem staveb. Začíná výstavba požární zbrojnice v Úpořinách. Má být hotová alespoň „pod střechu“. Práce postupují pomalu – chybí materiál, projekt se mění, ale lidé pomáhají. Odpracují tisíce brigádnických hodin.
Upravují se ulice, parky, okolí školy. Mládež v Nových Dvorech buduje dětské hřiště – kolotoč, houpačky, pískoviště i volejbalové hřiště. Právě tento kolektiv je dáván za příklad. Jinde to totiž tak slavné není.
Plánuje se také budoucnost:
- rekonstrukce kulturního domu v Úpořinách
- rozšíření veřejného osvětlení
- úpravy chodníků
- a dokonce i koupaliště v Bystřanech
Jenže realita je střízlivá. Na velké projekty chybí peníze.
Voda, která není samozřejmostí
Jedním z největších problémů je voda.
Vodojemy jsou sice plné, ale k lidem se voda nedostává. Staré potrubí netěsní, tlak nestačí. Na Lišce je situace ještě složitější – na místní vodovod se napojí zahrádkářská kolonie a voda najednou nestačí ani na pití.
Lidé si pomáhají, jak mohou. Budují nové rozvody, nádrže, čerpací stanice. Často vlastníma rukama.
Pořádek, nepořádek a život mezi lidmi
Rok 1971 ukazuje i druhou tvář obce. Kriminalita roste. Jen v okolí je zaznamenáno několik desítek krádeží a vloupání. Veřejný pořádek řeší komise i Veřejná bezpečnost ze Žalan.
Přibývá také sousedských sporů.
A pak je tu mládež. Někde aktivní a tvořivá, jinde kritizovaná. Opakovaně dostává k dispozici klubovnu – a opakovaně ji ničí. Schází se v opuštěném domě č. p. 126, který chátrá a stává se symbolem problému, se kterým si obec neví rady.

Velké stavby, které komplikují život
Do života obce výrazně zasahuje výstavba silnice E15 a čističky odpadních vod.
Těžká technika, bláto, prach. Silnice se musí pravidelně čistit, vozidla po sobě zanechávají nepořádek. Lidé to vnímají – jako nutné zlo, které ale výrazně ovlivňuje každodenní život.
Volby a nové vedení
Na konci roku přichází volby. Obec si volí nové vedení, nové poslance. Účast na předvolebních schůzích není vysoká, ale samotné volby proběhnou téměř jednomyslně.
Do čela MNV se dostává nové vedení, které má pokračovat v rozvoji obce. Otázkou zůstává – s jakými možnostmi.

Parní lokomotiva, která nikdy nepřijela
Zajímavou epizodou roku 1971 je i návrh Elektrotechnických závodů instalovat na vlečce u nádraží parní lokomotivu, která by sloužila k vytápění závodu. Z dnešního pohledu možná kuriózní nápad tehdy narazil na jasný odpor. Důvod byl prostý – silné znečištění ovzduší.
Rada návrh zamítla.
I tady je vidět, že otázky životního prostředí nebyly lidem lhostejné už před více než padesáti lety.
| Věděli jste, že…? Příběh elektrotechnických závodů Historie největšího průmyslového podniku v Bystřanech sahá až do roku 1924. Tehdy zde německý koncern Siemens-Schuckert AG Berlín založil závod pod názvem Siemens Elektrizitäts AG. V počátcích šlo o menší provoz – zhruba dvě desítky úředníků a kolem osmdesáti montérů a dělníků zajišťovalo montážní služby a prodej elektrotechnických výrobků, především motorů a spotřebičů. Významný rozvoj přišel koncem 30. let, kdy se díky rozvoji průmyslu v regionu několikanásobně zvýšil objem výroby. Další růst nastal během druhé světové války. Po roce 1945 přešel závod pod národní správu a v následujících letech prošel řadou organizačních změn. Zlom nastal v roce 1950, kdy byly zřízeny elektroinstalační závody jako národní podnik se sídlem v Praze, jehož součástí byl i závod v Teplicích. V roce 1954 došlo k významné změně – závod se přesunul do objektu v Bystřanech, který dříve sloužil textilní výrobě. V následujících letech docházelo k dalším úpravám a integracím. Roku 1968 pak vznikla samostatná státní hospodářská organizace Elektrotechnické závody Teplice, národní podnik, zaměřená na výrobu rozvaděčů a elektrotechnických zařízení. Podnik spadal pod generální ředitelství silnoproudé elektrotechniky v Praze a zaměstnával velké množství místních obyvatel. A přesto – jak si sama kronikářka posteskla – nebylo možné získat aktuální informace o jeho činnosti. Největší závod v obci tak zůstával pro místní obyvatele do jisté míry uzavřeným světem. |

Myslivci a otázka rovnováhy
Také příroda má v kronice své místo. Myslivci obhospodařují rozsáhlou honitbu a každoročně loví stovky kusů zvěře. Od lišek přes zajíce až po bažanty.
Kronikářka si ale klade otázku: je tak intenzivní odstřel správný?
Upozorňuje, že dravci a šelmy plní v přírodě roli „zdravotní policie“. A jejich úbytek může narušit rovnováhu. I v roce 1971 se tedy řeší témata, která jsou aktuální dodnes.

Mezi prací a kulturou
Kulturní život existuje – plesy, zábavy, oslavy, zájezdy. Lidé se scházejí, baví.
Zároveň ale kronika zmiňuje i nezájem. Mnozí raději odjíždějí za kulturou do Teplic.
Obec má dva sály – jeden v Úpořinách a druhý v restauraci Praha. Má možnosti. Ale ne vždy má lidi.
Rok plný kontrastů
Rok 1971 je obrazem doby.
Na jedné straně obrovské úsilí:
- tisíce odpracovaných hodin
- nové stavby
- plány do budoucna
Na druhé straně problémy:
- nedostatek vody
- kriminalita
- neshody mezi lidmi
- hledání místa pro mladé

Řešily se jiné věci než dnes. A přesto možná až překvapivě podobné. Možná právě proto stojí za to se zeptat:
Pamatujete si na Bystřany roku 1971?
A pokud ano – jaké byly podle vás doopravdy?
Ilustrační fotografie v tomto článku jsou vytvořeny pomocí umělé inteligence jako vizuální doplněk historického vyprávění.
